Měď

  • latinský název cuprum
  • značka Cu
  • protonové číslo 29
  • relativní atomová hmotnost 63,546
  • teplota tání 1 084 °C
  • teplota varu 2 543 °C
  • hustota (metalurgicky čisté mědi) 8960 kg/m3

Tento kov je znám od doby bronzové. Je to jeden z prvních kovů, které člověk poznal a využíval.

Měď je měkký, načervenalý kov, s vynikající tepelnou a elektrickou vodivostí. Je oblíbená pro vzhled, samonosnost, odolnost, nepropustnost, trvanlivost. Je nehořlavá a neprodukuje žádné nehořlavé plyny. Nereaguje s vodou, na vzduchu je málo stálá: v suchém prostředí vzniká Cu2O, ve vlhkém prostředí měděnka, což je zásaditý uhličitan měďnatý kolísavého složení (CuCO3.Cu(OH)2). Vzniká působením atmosférického oxidu uhličitého a vlhkosti jako tenká světle zelená vrstva na povrchu měděných výrobků (např. na měděných střechách). Vrstva je kompaktní a chrání měď před hlubší korozí.

Měď je moderní, mnohostranný, trvanlivý a výjimečně populární materiál používaný ve všech oblastech průmyslu. Pro svou vysokou el. vodivost se používá jako elektroinstalační materiál. Používá se též na výrobu slitin: bronz (Cu + Sn), mosaz (Cu + Zn), mincovní kovy (Cu + Ag, Cu + Al), na plechy. Výrobky z mědi se uplatňují při výrobě bižuterie a galanterie, uměleckých předmětů, hudebních nástrojů, klíčů, zámků, munice, sprchových hadic a sanitární techniky, zařízení automobilů, světelné technice, svařování neméně významné je použití v galvanotechnice či stavebnictví.

Měď je považovaná za volbu odborníků. Je spolehlivá, pro vzhled a životnost se nadále uplatňuje při výrobě střešní krytiny, odvodňovacích systémů a plášťů fasád. Měděné střešní systémy jsou podstatně lacinější v souvislosti s životností.