ALFUN a.s.

Apple Pay v Česku aneb Konec hotovosti znamená konec demokracie?

Apple Pay v Česku aneb Konec hotovosti znamená konec demokracie?

Technologickou událostí tohoto týdne bylo, že do ČR konečně přišla služba Apple Pay. Psalo se o ní skoro všude. Všude jsme se mohli dočíst, jak službu aktivovat, jak bezpečná je a další technikálie.

Tenhle technický pohled na věc ale není pro ekonoma moc zajímavý. Mobilní platby tu už byly, jen neběžely na Applu. Podobně jako v jiných oblastech i tady jsme sto let za opicemi. Stejně jako v ČR stále nemáme Apple Store či prodejnu Tesly, neměli jsme až dosud ani platby skrze Apple. Pro giganty jsme malý, nepodstatný trh.

Pro ekonoma je však zajímavé vidět, jak ohromný je o službu zájem. Logické by bylo, aby velké banky, které mají nejvíc klientů, hlásily také největší zájem. Není tomu tak. První zprávy říkají, že klienti maličké Air Bank využívali tuto službu mnohem víc než klienti velké spořitelny. To si lze vysvětlit strukturou klientů bank. Malé banky lákají víc mladé zákazníky, kteří chtějí službu vyzkoušet. Velké banky mají naopak mnoho konzervativních klientů, kteří se novinkám brání.

Pro mě osobně je ovšem na této službě nejzajímavější něco úplně jiného. Totiž to, že končí plné peněženky platebních karet. Soumrak plastových kartiček. Do mobilu si můžete nahrát víc karet a pak si vybrat, jestli budete platit soukromou 1, soukromou 2, služební X, služební Y či tajně vybrabčíte kartu manželce. Z pohledu uživatele platebních karet a mobilů jsou tedy pro mě mobilní platby vylepšením. Ne tak však z pohledu opatrného ekonoma…

Konec mincí a bankovek?

Ten je totiž přesně obrácený. S příchodem mobilních plateb jsme zase o krok blíž konci hotovosti. Ta prostě dříve či později skončí, je jen otázkou, kdy přesně se to stane. Už to vidíme ve světě. Evropská centrální banka (ECB) koncem roku 2018 přestala vydávat bankovky s nominální hodnotou 500 eur. Tato bankovka bude sice stále v oběhu, ale bude pomaličku mizet. Záminkou byl argument, že velké bankovky jsou prý zneužívány k praní špinavých peněz a financování terorismu. To lze ovšem říct o každé hotovosti a časem to uslyšíme i u stoeurové bankovky.

Význam hotovosti opravdu klesá. V roce 2017 se například částka hotovosti v oběhu ve Švédsku snížila na nejnižší úroveň od roku 1990. Centrální banky proto uvažují o další redukci hotovosti v ekonomice. Vedle toho se stále víc mluví o kryptoměnách. Ve Švédsku dokonce mluví o přechodu na tzv. e-korunu. Podobné myšlenky se objevily i v Kanadě v podobě CAD coin.

Západ je v tomto trendu ještě dost demokratický a moc diskutuje. V Asii na to šli razantněji. V listopadu 2016 indický premiér Naréndra Módí prostě oznámil, že s okamžitou platností přestávají platit bankovky v hodnotě 500 a 1000 rupií. To byl pro hodně lidí šok. Lidé začali utíkat od hotovosti. Pomohly jim technologie. Začali platit mobilem. Velmi rychle se rozšířila aplikace Paytm. Dá se s ní platit skoro vše. Podobné to je i v Číně. Platby mobilem tu jsou běžné.

Bezhovotovstní ekologie a hygiena

Evropa si na něco tak razantního zatím netroufne. Zatím víc diskutuje, než jedná. Kromě bezpečnostních argumentů se objevují i údajné ekologické a dokonce i hygienické argumenty. Za úplně bláznivou považuji studii nizozemské centrální banky. Ta přišla se závěrem, že zatímco energie spotřebovaná při placení kartou by mohla rozsvítit osmiwattovou žárovku na zhruba 90 minut, v případě používání hotovosti jsou to dvě hodiny.

Tlak na konec hotovosti je ohromný. Lidé to nejspíš nevnímají, ale problémem hotovosti je, že ji na rozdíl od bezhotovostních peněz nelze sledovat a dokonale kontrolovat. Kontrola však vyhovuje státu i centrálním bankám.

U státu je otázka kontroly pohybu peněz asi jasná: digitální peníze za sebou nechávají stopu. S digitálními penězi není třeba buzerace typu EET. Dají se snadno dohledat všechny vaše příjmy i výdaje. Dá se zjistit, zda platíte daně, zda nekupujete něco zakázaného. Velký bratr na vás může dávat pozor místo matky či manželky. Proč by to ale mělo vyhovovat centrálním bankám.

Je to proto, že žijeme ve zvláštní době. Klasická tržní ekonomika byla založena na tom, že v době konjunktury úrokové sazby rostou a v době recese klesají. Jenže poslední velká krize neproběhla tak, jak krize probíhají. Velké bankroty a rekordní nezaměstnanost politici zakázali. Do hry vstoupily centrální banky a v některých částech světa – třeba v eurozóně – pustily své úrokové sazby až do záporných hodnot. Postavily tak základy kapitalismu na hlavu. A nad celým tímhle systémem mají centrální banky monopol jen tehdy, pokud zcela ovládají všechny peníze – tedy pokud zruší hotovost.

Evropská centrální banka (ECB) čekala, že se ekonomika časem zase nadechne a že tuto krizovou měnovou politiku brzy opustí. Pumpovala tedy do ekonomiky peníze jako divá v domnění, že to je něco dočasného. Ekonomika si ale na doping zvykla a zlenivěla. Dříve než ECB stačila své úrokové sazby opět zvýšit do normálních kladných hodnot, upadla třetí největší evropská ekonomika znovu do recese.

Ano, Itálie je v recesi i se zápornými úrokovými sazbami. A Německo se koncem roku recesi jen těsně vyhnulo o dvě desetinky procentního bodu. Nyní by za „normálních okolností“ bylo třeba snížit úrokové sazby, aby se ekonomice dostalo podpory. Jenže kdyby byly úrokové sazby třeba mínus deset procent, kdo by dal peníze do banky? Leda idiot. Úrokové sazby proto už nemohou výrazně poklesnout. Mohou být záporné jen v řádu desetinek procenta.

Absolutismus centrálních bank

Jak z toho ven? Snadno: Vezměte lidem hotovost, aby jinam než do banky peníze dát nemohli! Aby ztráty kvůli záporným úrokům měli povinně! To problém „vyřeší“. Se zrušením hotovosti centrální banka získá nad vašimi penězi totální moc.

Rozumný člověk se ale nebude chtít nechat okrást. A tak než aby dal peníze do banky a ona mu strhla 10 %, raději si koupí nějaký nesmysl. Třeba nové auto, které nepotřebuje, protože už jedno má. A to je přesně to, co centrální banka chce: konzum, utrácení, rozhazování, konzum. Je „potřeba“ – tedy aspoň dle centrální banky – abyste nakupovali. Statistiky hlásí, že prodej aut vázne. Tak nesmyslné nákupy vyprovokované jen tím, že si nebudete chtít nechat strhávat peníze na účtu, roztočí kolečka ekonomiky. Už chápete ten tlak na konec hotovosti? Přesně tak mnozí sociální inženýři vidí účinný boj s recesí.

Já tohle nadšení nesdílím. Krom toho, že růst založený na nesmyslném konzumu není v pravém smyslu růstem, je navíc konec hotovosti i koncem svobody. A ta má větší cenu, než boj s recesí, a ještě k tomu jen boj na papíře.

Zastánci digitálních peněz tvrdí, že bojují s kriminálními živly. Já se však bojím, že tím mohou také bojovat s nepohodlnými politickými odpůrci. Své o tom ví britský aktivista Tommy Robinson, který je znám tím, že jako novinář informoval o soudu s pákistánským gangem, který znásilňoval nezletilé dívky. Společnost PayPal zajišťující internetové platby mu oznámila, že mu už nebude dál zpracovávat platby. Jak snadné je umravnit skrze elektronickou kontrolu peněz politického odpůrce!

Jinými slovy, je super, že i u nás konečně poběží mobilní platby od Apple, dokud je to jedna z mnoha platebních možností. Jsem ovšem dalek tomu, abych hájil tažení proti hotovosti. Hotovost má význam nejen pro ekonomiku, ale hlavně pro demokracii.

Zdroj: Vladimír Pikora, Reflex



EMPTY

KOSIK
loading