Source: www.patria.cz/zpravodajstvi/ https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vitezove-pandemie
Autor: Petr Holub
Rozdíl v tom, jak přidává svým lidem stát a jak firmy, se v Česku ve druhém čtvrtletí výrazně prohloubil. Česko státním zaměstnancům přihodilo v porovnání s nestátní sférou skoro nejvíc v EU.
Valorizací platů státních zaměstnanců v roce 2022 protáhne vláda Andreje Babiše svou dosavadní politiku. Ve srovnání se soukromou sférou zvýšila v pandemických časech platy učitelů, zdravotníků, úředníků, sociálních pracovníků, vojáků či policistů skoro nejvíc v Evropě.
V roce 2020 a prvním pololetí roku 2021 rostly mzdy státních zaměstnanců ve většině zemí EU rychleji než průměr. Informují o tom nově publikované údaje Eurostatu za 2. čtvrtletí. Důvodem byly především příplatky za mimořádné nasazení v boji s koronavirem.
Vlády některých východoevropských zemí navíc využily příležitost, aby se široké skupině pracujících pro stát zavděčily opakovaným navyšováním. Na rozdíl například od Rakouska, kde byly prémie za nasazení v pandemii jednorázovým výkyvem, se na východě Unie stala rychlá valorizace ve státní sféře pravidlem. Platy se v některých zemích zvyšovaly o desetinu loni i letos.
Nejnápadnější rozdíl mezi zvyšováním platů ve státním sektoru a v odvětvích typu průmyslu, obchodu nebo tržních služeb hlásí statistici v Česku a Lotyšsku, o něco méně v Bulharsku a ve Slovinsku.
Konkrétně český stát přidal svým pracovníkům o 16,3 procenta víc, než si mohli dovolit soukromí zaměstnavatelé. Přitom už v časech před pandemií brali tuzemští státní zaměstnanci víc než kolegové v soukromém sektoru.
Státní roh hojnosti jde v Česku a Bulharsku vysvětlit letošní volební sezónou. Lotyši a Slovinci volí parlament napřesrok.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v původním návrhu rozpočtu na rok 2022 platy státních zaměstnanců zmrazila s jedinou výjimkou učitelů. Proti tomu se ozvala její kolegyně z resortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s argumentem, že minulé zásluhy stačí k tomu, aby se mzdy nejen udržely na covidové úrovni, ale zvyšovaly se i nadále.
„Já jsem proti zmrazení platu hasičů nebo například sociálních pracovníků. Jsou to lidé, kteří se pro nás během pandemie obětovali a místo abychom jim poděkovali, tak jim snížíme platy,“ řekla Maláčová televizi Nova. Obdobnými argumenty hájil prezident České lékařské komory Milan Kubek další zvýšení platů zdravotníků.
Ministryně Schillerová proto slíbila, že požadavek zvýšit každému státnímu zaměstnanci napřesrok plat do rozpočtu zapracuje – neřekla ale, o kolik ani jakou formou, tedy zda půjde o procento ze mzdy nebo fixní příspěvek, případně kombinaci.
Maláčová navrhovala tři tisíce navíc pro každého zaměstnance státu.
Source: www.patria.cz/zpravodajstvi/ https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vitezove-pandemie
Autor: Petr Holub
Rozdíl v tom, jak přidává svým lidem stát a jak firmy, se v Česku ve druhém čtvrtletí výrazně prohloubil. Česko státním zaměstnancům přihodilo v porovnání s nestátní sférou skoro nejvíc v EU.
Valorizací platů státních zaměstnanců v roce 2022 protáhne vláda Andreje Babiše svou dosavadní politiku. Ve srovnání se soukromou sférou zvýšila v pandemických časech platy učitelů, zdravotníků, úředníků, sociálních pracovníků, vojáků či policistů skoro nejvíc v Evropě.
V roce 2020 a prvním pololetí roku 2021 rostly mzdy státních zaměstnanců ve většině zemí EU rychleji než průměr. Informují o tom nově publikované údaje Eurostatu za 2. čtvrtletí. Důvodem byly především příplatky za mimořádné nasazení v boji s koronavirem.
Vlády některých východoevropských zemí navíc využily příležitost, aby se široké skupině pracujících pro stát zavděčily opakovaným navyšováním. Na rozdíl například od Rakouska, kde byly prémie za nasazení v pandemii jednorázovým výkyvem, se na východě Unie stala rychlá valorizace ve státní sféře pravidlem. Platy se v některých zemích zvyšovaly o desetinu loni i letos.
Nejnápadnější rozdíl mezi zvyšováním platů ve státním sektoru a v odvětvích typu průmyslu, obchodu nebo tržních služeb hlásí statistici v Česku a Lotyšsku, o něco méně v Bulharsku a ve Slovinsku.
Konkrétně český stát přidal svým pracovníkům o 16,3 procenta víc, než si mohli dovolit soukromí zaměstnavatelé. Přitom už v časech před pandemií brali tuzemští státní zaměstnanci víc než kolegové v soukromém sektoru.
Státní roh hojnosti jde v Česku a Bulharsku vysvětlit letošní volební sezónou. Lotyši a Slovinci volí parlament napřesrok.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v původním návrhu rozpočtu na rok 2022 platy státních zaměstnanců zmrazila s jedinou výjimkou učitelů. Proti tomu se ozvala její kolegyně z resortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s argumentem, že minulé zásluhy stačí k tomu, aby se mzdy nejen udržely na covidové úrovni, ale zvyšovaly se i nadále.
„Já jsem proti zmrazení platu hasičů nebo například sociálních pracovníků. Jsou to lidé, kteří se pro nás během pandemie obětovali a místo abychom jim poděkovali, tak jim snížíme platy,“ řekla Maláčová televizi Nova. Obdobnými argumenty hájil prezident České lékařské komory Milan Kubek další zvýšení platů zdravotníků.
Ministryně Schillerová proto slíbila, že požadavek zvýšit každému státnímu zaměstnanci napřesrok plat do rozpočtu zapracuje – neřekla ale, o kolik ani jakou formou, tedy zda půjde o procento ze mzdy nebo fixní příspěvek, případně kombinaci.
Maláčová navrhovala tři tisíce navíc pro každého zaměstnance státu.
