„Poplach“ na trhu s hliníkovými polotovary

Rok 2021 začal z pohledu hliníkových polotovarů velmi dynamicky a dramaticky. V poměrně klidném roce 2020 se většina výrobců, zasažených menší poptávkou způsobenou zejména zmatky kolem Covidu-19, soustředila na optimalizace kapacit a nákladů. Ceny byly relativně stabilní a dodací lhůty jen mírně nad technologicky nutnými, tzn velmi krátké. Výsledkem této situace bylo částečné omezení výrobních kapacit, zredukování počtu zaměstnanců, redukce skladů a zaměření se na omezení dovozu ze zemí mimo EU. Avšak souběh všech těchto akcí, z druhé strany podpořený nad očekávání silnou poptávkou, způsobil v lednu 2021 doslova paniku na trhu. Někteří velcí distributoři pod vidinou uplatnění antidumpingových cel přesměrovali své dříve převážně v Číně uplatňované objednávky na „vyhladovělé“ evropské výrobce, kteří je rádi přijali. Zároveň znatelně vzrostla poptávka ze Spojených států podpořená ještě vyššími cenami, kam někteří výrobci část své výroby nasměřovali. Tím se však významně prodloužily dodací lhůty a tradiční zákazníci evropských hutí zvyklí na rychlé dodání, nenutící je udržovat vysoké objemy zásob, museli reagovat se svými objednávkami. Výsledkem je raketové prodloužení dodacích lhůt z několika málo týdnů na celé kvartály a hlavně nedostupnost materiálu. Zredukované kapacity hutí jsou aktuálním přílivem objednávek tak vytíženy, že ty nejsou schopny akceptovat další objemy ani v delším časovém horizontu. Proto dnes hutě určují zákazníkům, kolik materiálu jsou schopny dodat a i to, v jakém termínu, bez ohledu na to kolik by chtěl zákazník objednat. V praxi to znamená, že dnes již téměř nelze objednat materiál na dříve než červenec 2021. Samozřejmostí doprovázející tuto situaci je neustávající růst cen, který se již dnes blíží 150% cen prosincových (bez zohlednění ceny kovu – LME) a dále rychle rostou. Ve finále to bude znamenat, že někteří zpracovatelé nebudou schopni zajistit si materiál v potřebném objemu, čase ani ceně.

„Poplach“ na trhu s hliníkovými polotovary

Rok 2021 začal z pohledu hliníkových polotovarů velmi dynamicky a dramaticky. V poměrně klidném roce 2020 se většina výrobců, zasažených menší poptávkou způsobenou zejména zmatky kolem Covidu-19, soustředila na optimalizace kapacit a nákladů. Ceny byly relativně stabilní a dodací lhůty jen mírně nad technologicky nutnými, tzn velmi krátké. Výsledkem této situace bylo částečné omezení výrobních kapacit, zredukování počtu zaměstnanců, redukce skladů a zaměření se na omezení dovozu ze zemí mimo EU. Avšak souběh všech těchto akcí, z druhé strany podpořený nad očekávání silnou poptávkou, způsobil v lednu 2021 doslova paniku na trhu. Někteří velcí distributoři pod vidinou uplatnění antidumpingových cel přesměrovali své dříve převážně v Číně uplatňované objednávky na „vyhladovělé“ evropské výrobce, kteří je rádi přijali. Zároveň znatelně vzrostla poptávka ze Spojených států podpořená ještě vyššími cenami, kam někteří výrobci část své výroby nasměřovali. Tím se však významně prodloužily dodací lhůty a tradiční zákazníci evropských hutí zvyklí na rychlé dodání, nenutící je udržovat vysoké objemy zásob, museli reagovat se svými objednávkami. Výsledkem je raketové prodloužení dodacích lhůt z několika málo týdnů na celé kvartály a hlavně nedostupnost materiálu. Zredukované kapacity hutí jsou aktuálním přílivem objednávek tak vytíženy, že ty nejsou schopny akceptovat další objemy ani v delším časovém horizontu. Proto dnes hutě určují zákazníkům, kolik materiálu jsou schopny dodat a i to, v jakém termínu, bez ohledu na to kolik by chtěl zákazník objednat. V praxi to znamená, že dnes již téměř nelze objednat materiál na dříve než červenec 2021. Samozřejmostí doprovázející tuto situaci je neustávající růst cen, který se již dnes blíží 150% cen prosincových (bez zohlednění ceny kovu – LME) a dále rychle rostou. Ve finále to bude znamenat, že někteří zpracovatelé nebudou schopni zajistit si materiál v potřebném objemu, čase ani ceně.