Pro připomenutí: Češi byli na jaře, v první vlně epidemie, možná nejzodpovědnějším národem v Evropě.
Vzpomínáte si, když byli na jaře Češi se svými rouškami terčem posměchu pro sousední Němce?
Úspěch během jarní epidemie rozhodně nebyl důsledkem vládních opatření, která byla v mnohem ještě chaotičtější než ta současná. To, že jsme zvládli jarní epidemii způsobem, jakým jsme ji zvládli, bylo výsledkem zodpovědného přístupu občanu našeho státu. A pamatujete si ještě, kdo jako jeden z prvních zavelel (on se teda předtím podíval do křišťálové koule), že je epidemie definitivně pryč a každého osobní zodpovědnost je tudíž zbytečná a jako jeden z prvních rovnou vyrazil na dovolenou do zahraničí? A krátce nato, ještě opálený, začal znovu zavádět opatření proti Covid-19 viru, který před nedávnem sám prohlásil za slábnoucí a vlastně neškodný.
Těžko může někdo říct, že straním ministrovi průmyslu panu Havlíčkovi. Nicméně, jestli lze nějaké rozhodnuti vlády považovat ve stávající situaci za správné, tak je to rozhodnutí o tom, že lockdown ekonomiky nebude absolutní, ale alespoň firmy v průmyslu nemusí zastavit svou výrobu.
Sobota 27.2.2021
Předsednictvo ČSSD pověřilo svoje ministry, aby ve vládě navrhli uzavření průmyslových podniků, které nejsou klíčové pro chod státu. Uzavřeny by měly být nejméně do zavedení povinných testů pro zaměstnance s plnou kompenzací výdělků a nákladů.
Zejména po posledních prohlášeních sociálních demokratů, si nejsem jistý, zda jsou si vědomi, jaký je rozdíl mezi pojmy výdaj, náklad, tržby, příjmy, zisk…. Co je míněno pojmem výdělek, hlavně v souvislosti s právnickými osobami, nikdo netuší, bohužel se bojím, že sociálních demokratů nevyjímaje.
Podle sektorového hlediska má na tvorbě hrubé přidané hodnoty dominantní podíl sektor služeb (62 %), podíl průmyslu činí 30 %, podíl stavebnictví 6 % a podíl zemědělství 2 %.
Nikdy se mi nelíbilo, když se naši političtí představitelé vyjadřovali s pohrdáním a despektem o novinářích. Dnes ráno jsem si však přečetl článek Martina Čabana s názvem Tvrdý lockdown s obří dírou, který byl zveřejněn na seznamzpravy.cz, ve kterém autor obhajuje uzavření celé ekonomiky, včetně průmyslových podniků. Stále si myslím, že jsou novináři a rád bych věřil, že je jich většina, kteří dokážou kompetentně a s dostatečným odborným přesahem komentovat okolní dění. Nicméně tak, jako ostatně všude a ve všech oborech, existuji výjimky, mezi které bezesporu patří autor zmíněného článku.
Rozhodně nepatřím mezi příznivce současné vlády, ba přesně naopak, patřím mezi hlasité kritiky. To, co je uvedeno v článku, svědčí o tom, že autor vůbec nerozumí tomu, o čem píše a k čemu se vyjadřuje.
Při omezení podstatné části ekonomiky, a tou je v této situaci sektor služeb, musí i při tom všem, co se kolem nás v souvislosti s Covid-19 děje, zůstat funkční alespoň zbylá část ekonomiky, a to jsou právě průmyslové podniky. Pominu-li další zadlužování, stát totiž nemá žádný jiný nástroj, jak alespoň částečně naplnit katastroficky vyhlížející státní rozpočet než výběrem daní. Zejména daní z příjmů fyzických a právnických osob, výnosy z DPH a spotřebních daní, které stát vybere pouze v případě, že podnikatelské subjekty (nebo alespoň část z nich) vygenerují zisk a jejich zaměstnanci dostanou mzdu.
Schodek státního rozpočtu za loňský rok byl 367,4 mld Kč. Pro letošní rok vláda schválila rekordní schodek 500 mld Kč.
Člověk nemusí byt nositelem Nobelovy ceny za ekonomii, aby pochopil, že tady není něco úplně v pořádku. Argumenty typu, že si Česká republika může toto obrovské zadlužení dovolit, mě nechávají chladným, jelikož ani v mnohých letech, kdy ekonomika České republiky rostla, vláda nedokázala udržet vyrovnaný rozpočet. Omezením, nebo dokonce úplným uzavřením průmyslových podniků by bezesporu byla realita schodku rozpočtu pro letošní rok daleko horší než schválených hrůzostrašných 500 mld Kč.
| Bilance státního rozpočtu v posledních letech: | |
| Rok | Výsledek |
| 2007 | -66,39 mld. Kč |
| 2008 | -19,37 mld. Kč |
| 2009 | -192,39 mld. Kč |
| 2010 | -156,42 mld. Kč |
| 2011 | -142,77 mld. Kč |
| 2012 | -101 mld. Kč |
| 2013 | -81,26 mld. Kč |
| 2014 | -77,78 mld. Kč |
| 2015 | -62,8 mld. Kč |
| 2016 | +61,77 mld. Kč |
| 2017 | -6,2 mld. Kč |
| 2018 | +2,9 mld. Kč |
| 2019 | -28,5 mld. Kč |
| 2020 | -367,4 mld. Kč |
| 2021 schválený schodek | -500 mld.Kč |
Jestliže sečtete kumulovaný schodek státního rozpočtu od roku 2007 do roku 2019, vidíte, že stejný kumulovaný schodek dosáhne česká ekonomika za pouhé dva roky 2020 a 2021.
Vím, že to není zcela korektní vyjádření stoupající zadluženosti České republiky, nicméně úplně nevypovídající to není, a o mnohém to svědčí.
Julie Hrstková: Vláda se zřejmě rozhodla zlikvidovat podnikatele
Podpora pro podnikatele se bude muset změnit. Místo přímých dotací se chce stát zhruba od května jen zaručit za úvěry, které si budou muset podnikatelé a firmy brát, aby zaplatili nájem a zaměstnance v provozech, jež jim zavřela vláda. Slova viceministra Karla Havlíčka po návštěvě prezidenta Miloše Zemana zatím nevyvolala bouři u podnikatelů, obchody ani nehlásily zvýšený zájem o koupi provazů na oprátku. Obojí s podivem. Protože to, o čem vicepremiér mluvil, je fakticky cílenou likvidací „nepotřebného“ podnikání. Co zůstane, může přejít do velkých firem, kterým ukončení dotací nehrozí. Případně pod stát, který, jak ukazuje každé nové a horší výběrové řízení na cokoliv, žije na úkor nás všech daňových poplatníků, a to s podstatně vyššími náklady, než je podpora hospod a obchodů.
Havlíček: Podpora se bude muset zřejmě změnit z dotací na záruky
Podpora firem podnikatelů zasažených dopady pandemie se bude muset zřejmě v květnu nebo červnu změnit z dotací na záruky za úvěry. Důvodem je kapacita státního rozpočtu. Po dnešním jednání s expertním týmem prezidenta Miloše Zemana v Lánech to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Upozornil, že na podporu vydává rozpočet v současnosti zhruba jednu miliardu korun denně.
Jak je to tedy s tou nízkou zadlužeností České republiky? Že by někomu došlo, že se dluhy musí také jednou splácet? Anebo přehodit další zadlužování na někoho jiného. No, a logicky to je tedy ten, komu byla doposud určena alespoň nějaká podpora. A to je ten, komu stát zakázal nebo omezil jeho podnikání. Takže někomu zakážeme podnikat, neřekneme, kdy a zda se bude moci ke svému podnikání vrátit, a vzniklou situaci vyřešíme tím, že ho donutíme zadlužit se. Ano, donutíme. Rada podnikatelů a firem reálně zůstane bez prostředků zdaleka nejen na vlastní obživu, ale nebude mít peníze na pokryti fixních nákladů, mezd pro zaměstnance, postupně prostě na nic. A jestli si někdo myslí, že stačí lusknout prsty a v budoucnu po mnoha měsících začít tam, kde jsme skončili, tak je úplný blázen. Některým zákazníkům totiž mezitím začala dodávat konkurence, někteří zkrachují, velká část z nich po dlouhé době omezení je sama zadlužena, šetří peníze a utrácí pouze tolik, aby zabezpečili nutný chod firmy. Vůbec zde nebudu rozvádět, jak složitě jsou provázány dodavatelsko-odběratelské vztahy, a jak je nesmírně těžké obnovit na dlouhé týdny přerušenou výrobu.
Takže, zadlužit zadlužené a ty bez prostředků, geniální nápad. Další nominace na Nobelovu cenu.
Před měsícem se polská vláda rozhodla pro postupné rozvolňování přijatých opatření a ruku v ruce s tím, podle dostupných údajů postupně klesá počet nakažených Covid-19.
Před dvěma týdny česká vláda oznámila, že bude postupně obnovena výuka ve školách. Důvodem pro neuskutečnění tohoto záměru nebyla ani tak zhoršena epidemiologická situace, jako spíš neschopnost české vlády nakoupit testy, kterými měli být žáci testováni. Vláda nebyla schopna splnit úkol, který zadala sama sobě, a jímž podmínila znovuotevřeni škol.
Lockdown ztratil svůj smysl, prohlásil rakouský kancléř Sebastian Kurz. Rakousko se navzdory hrozbě třetí vlny nákazy koronavirem rozhodlo opustit lockdown a jít cestou rozvolňování. Více než dva týdny jsou v zemi otevřené obchody, děti se vrátily do škol, opět začaly fungovat služby. Kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) v rozhovoru pro deník Bild tvrdí, že lockdown ztratil účinnost.
Česká republika je od října minulého roku v nouzovém stavu. Názor na komedii posledních týdnů, kdy vláda žádala poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o dva týdny, aby konečně po roce předložila návrh pandemického zákona, si udělejte sami. Závěr – pandemický zákon byl schválen, nouzový stav po překroucení ústavy bude platit dal.
Vláda – vládnout – nést zodpovědnost – mimo jiné za zdraví obyvatelstva?
Česká vláda není schopná stanovit žádnou, alespoň střednědobou koncepci, jak ochránit nejrizikovější skupiny obyvatel a zajistit nutnou lékařskou péči pro postižené Covid-19. Místo toho se během víkendu dovídáme z příspěvku jednotlivých členů vlády na sociálních sítích, na co se máme od pondělka připravit. V pondělí pak bývá všechno jinak, nebo úplně jinak.
Vláda v pondělí projedná návrh, podle kterého by firmy s více než 250 zaměstnanci od 5. března musely povinně testovat. V pořadu Partie Terezie Tománkové na stanici CNN Prima News to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Firmám, které nebudou po zavedení povinnosti testovat, by mohla hrozit pokuta až 500 tisíc korun, uvedl premiér. Pro firmy s 50 až 250 pracovníky má povinnost platit od 12. března, uvedla večer Česká televize.
Takže tady máme na závěr už dvě, dost znepokojivá sdělení:
– podnikatelé (snad jenom vy, z větší části ze sektoru služeb), nepočítejte s tím, že vám bude od května kompenzováno to, že vám někdo podnikat zakázal
– firmy převezmou rozhodnutím vlády odpovědnost za něco, v čem vláda sama naprosto selhala
Jak může vláda bez jakékoli osvěty a podpory chtít po firmách, aby během pěti dnů samy začaly s testováním všech svých zaměstnanců, když to vláda přes všechny proklamace sama nedokázala ani ve školách? Kolik firem má vůbec zkušenost s tím, kde testy s potřebnou certifikací nakoupit a jak je v praxi použít? Nebylo by lepší, kdyby stát, místo výhružek obrovskými pokutami, konečně začal plnit svou roli alespoň v osvětě, informovanosti a zlepšení komunikace nejen s podnikateli a firmami, ale se všemi občany, když už postupně selhává postupně téměř ve všem?
Jsem si vědom, že sepsáním těchto několika řádků riskuji, že budu tak jako mnoho jiných označen za toho, kdo podceňuje a bagatelizuje současnou rozhodně nejednoduchou epidemiologickou situaci. Ti, co mě znají, si názor udělají sami, ostatní mi snad budou věřit, že tomu tak není.
Nicméně lpět na něčem, co dlouhé měsíce evidentně nefunguje, a ještě to zpřísňovat, svědčí o zoufalé bezradnosti administrativy tohoto státu.
Václav Jízdný
Předseda představenstva ALFUN a.s.
Pro připomenutí: Češi byli na jaře, v první vlně epidemie, možná nejzodpovědnějším národem v Evropě.
Vzpomínáte si, když byli na jaře Češi se svými rouškami terčem posměchu pro sousední Němce?
Úspěch během jarní epidemie rozhodně nebyl důsledkem vládních opatření, která byla v mnohem ještě chaotičtější než ta současná. To, že jsme zvládli jarní epidemii způsobem, jakým jsme ji zvládli, bylo výsledkem zodpovědného přístupu občanu našeho státu. A pamatujete si ještě, kdo jako jeden z prvních zavelel (on se teda předtím podíval do křišťálové koule), že je epidemie definitivně pryč a každého osobní zodpovědnost je tudíž zbytečná a jako jeden z prvních rovnou vyrazil na dovolenou do zahraničí? A krátce nato, ještě opálený, začal znovu zavádět opatření proti Covid-19 viru, který před nedávnem sám prohlásil za slábnoucí a vlastně neškodný.
Těžko může někdo říct, že straním ministrovi průmyslu panu Havlíčkovi. Nicméně, jestli lze nějaké rozhodnuti vlády považovat ve stávající situaci za správné, tak je to rozhodnutí o tom, že lockdown ekonomiky nebude absolutní, ale alespoň firmy v průmyslu nemusí zastavit svou výrobu.
Sobota 27.2.2021
Předsednictvo ČSSD pověřilo svoje ministry, aby ve vládě navrhli uzavření průmyslových podniků, které nejsou klíčové pro chod státu. Uzavřeny by měly být nejméně do zavedení povinných testů pro zaměstnance s plnou kompenzací výdělků a nákladů.
Zejména po posledních prohlášeních sociálních demokratů, si nejsem jistý, zda jsou si vědomi, jaký je rozdíl mezi pojmy výdaj, náklad, tržby, příjmy, zisk…. Co je míněno pojmem výdělek, hlavně v souvislosti s právnickými osobami, nikdo netuší, bohužel se bojím, že sociálních demokratů nevyjímaje.
Podle sektorového hlediska má na tvorbě hrubé přidané hodnoty dominantní podíl sektor služeb (62 %), podíl průmyslu činí 30 %, podíl stavebnictví 6 % a podíl zemědělství 2 %.
Nikdy se mi nelíbilo, když se naši političtí představitelé vyjadřovali s pohrdáním a despektem o novinářích. Dnes ráno jsem si však přečetl článek Martina Čabana s názvem Tvrdý lockdown s obří dírou, který byl zveřejněn na seznamzpravy.cz, ve kterém autor obhajuje uzavření celé ekonomiky, včetně průmyslových podniků. Stále si myslím, že jsou novináři a rád bych věřil, že je jich většina, kteří dokážou kompetentně a s dostatečným odborným přesahem komentovat okolní dění. Nicméně tak, jako ostatně všude a ve všech oborech, existuji výjimky, mezi které bezesporu patří autor zmíněného článku.
Rozhodně nepatřím mezi příznivce současné vlády, ba přesně naopak, patřím mezi hlasité kritiky. To, co je uvedeno v článku, svědčí o tom, že autor vůbec nerozumí tomu, o čem píše a k čemu se vyjadřuje.
Při omezení podstatné části ekonomiky, a tou je v této situaci sektor služeb, musí i při tom všem, co se kolem nás v souvislosti s Covid-19 děje, zůstat funkční alespoň zbylá část ekonomiky, a to jsou právě průmyslové podniky. Pominu-li další zadlužování, stát totiž nemá žádný jiný nástroj, jak alespoň částečně naplnit katastroficky vyhlížející státní rozpočet než výběrem daní. Zejména daní z příjmů fyzických a právnických osob, výnosy z DPH a spotřebních daní, které stát vybere pouze v případě, že podnikatelské subjekty (nebo alespoň část z nich) vygenerují zisk a jejich zaměstnanci dostanou mzdu.
Schodek státního rozpočtu za loňský rok byl 367,4 mld Kč. Pro letošní rok vláda schválila rekordní schodek 500 mld Kč.
Člověk nemusí byt nositelem Nobelovy ceny za ekonomii, aby pochopil, že tady není něco úplně v pořádku. Argumenty typu, že si Česká republika může toto obrovské zadlužení dovolit, mě nechávají chladným, jelikož ani v mnohých letech, kdy ekonomika České republiky rostla, vláda nedokázala udržet vyrovnaný rozpočet. Omezením, nebo dokonce úplným uzavřením průmyslových podniků by bezesporu byla realita schodku rozpočtu pro letošní rok daleko horší než schválených hrůzostrašných 500 mld Kč.
| Bilance státního rozpočtu v posledních letech: | |
| Rok | Výsledek |
| 2007 | -66,39 mld. Kč |
| 2008 | -19,37 mld. Kč |
| 2009 | -192,39 mld. Kč |
| 2010 | -156,42 mld. Kč |
| 2011 | -142,77 mld. Kč |
| 2012 | -101 mld. Kč |
| 2013 | -81,26 mld. Kč |
| 2014 | -77,78 mld. Kč |
| 2015 | -62,8 mld. Kč |
| 2016 | +61,77 mld. Kč |
| 2017 | -6,2 mld. Kč |
| 2018 | +2,9 mld. Kč |
| 2019 | -28,5 mld. Kč |
| 2020 | -367,4 mld. Kč |
| 2021 schválený schodek | -500 mld.Kč |
Jestliže sečtete kumulovaný schodek státního rozpočtu od roku 2007 do roku 2019, vidíte, že stejný kumulovaný schodek dosáhne česká ekonomika za pouhé dva roky 2020 a 2021.
Vím, že to není zcela korektní vyjádření stoupající zadluženosti České republiky, nicméně úplně nevypovídající to není, a o mnohém to svědčí.
Julie Hrstková: Vláda se zřejmě rozhodla zlikvidovat podnikatele
Podpora pro podnikatele se bude muset změnit. Místo přímých dotací se chce stát zhruba od května jen zaručit za úvěry, které si budou muset podnikatelé a firmy brát, aby zaplatili nájem a zaměstnance v provozech, jež jim zavřela vláda. Slova viceministra Karla Havlíčka po návštěvě prezidenta Miloše Zemana zatím nevyvolala bouři u podnikatelů, obchody ani nehlásily zvýšený zájem o koupi provazů na oprátku. Obojí s podivem. Protože to, o čem vicepremiér mluvil, je fakticky cílenou likvidací „nepotřebného“ podnikání. Co zůstane, může přejít do velkých firem, kterým ukončení dotací nehrozí. Případně pod stát, který, jak ukazuje každé nové a horší výběrové řízení na cokoliv, žije na úkor nás všech daňových poplatníků, a to s podstatně vyššími náklady, než je podpora hospod a obchodů.
Havlíček: Podpora se bude muset zřejmě změnit z dotací na záruky
Podpora firem podnikatelů zasažených dopady pandemie se bude muset zřejmě v květnu nebo červnu změnit z dotací na záruky za úvěry. Důvodem je kapacita státního rozpočtu. Po dnešním jednání s expertním týmem prezidenta Miloše Zemana v Lánech to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Upozornil, že na podporu vydává rozpočet v současnosti zhruba jednu miliardu korun denně.
Jak je to tedy s tou nízkou zadlužeností České republiky? Že by někomu došlo, že se dluhy musí také jednou splácet? Anebo přehodit další zadlužování na někoho jiného. No, a logicky to je tedy ten, komu byla doposud určena alespoň nějaká podpora. A to je ten, komu stát zakázal nebo omezil jeho podnikání. Takže někomu zakážeme podnikat, neřekneme, kdy a zda se bude moci ke svému podnikání vrátit, a vzniklou situaci vyřešíme tím, že ho donutíme zadlužit se. Ano, donutíme. Rada podnikatelů a firem reálně zůstane bez prostředků zdaleka nejen na vlastní obživu, ale nebude mít peníze na pokryti fixních nákladů, mezd pro zaměstnance, postupně prostě na nic. A jestli si někdo myslí, že stačí lusknout prsty a v budoucnu po mnoha měsících začít tam, kde jsme skončili, tak je úplný blázen. Některým zákazníkům totiž mezitím začala dodávat konkurence, někteří zkrachují, velká část z nich po dlouhé době omezení je sama zadlužena, šetří peníze a utrácí pouze tolik, aby zabezpečili nutný chod firmy. Vůbec zde nebudu rozvádět, jak složitě jsou provázány dodavatelsko-odběratelské vztahy, a jak je nesmírně těžké obnovit na dlouhé týdny přerušenou výrobu.
Takže, zadlužit zadlužené a ty bez prostředků, geniální nápad. Další nominace na Nobelovu cenu.
Před měsícem se polská vláda rozhodla pro postupné rozvolňování přijatých opatření a ruku v ruce s tím, podle dostupných údajů postupně klesá počet nakažených Covid-19.
Před dvěma týdny česká vláda oznámila, že bude postupně obnovena výuka ve školách. Důvodem pro neuskutečnění tohoto záměru nebyla ani tak zhoršena epidemiologická situace, jako spíš neschopnost české vlády nakoupit testy, kterými měli být žáci testováni. Vláda nebyla schopna splnit úkol, který zadala sama sobě, a jímž podmínila znovuotevřeni škol.
Lockdown ztratil svůj smysl, prohlásil rakouský kancléř Sebastian Kurz. Rakousko se navzdory hrozbě třetí vlny nákazy koronavirem rozhodlo opustit lockdown a jít cestou rozvolňování. Více než dva týdny jsou v zemi otevřené obchody, děti se vrátily do škol, opět začaly fungovat služby. Kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) v rozhovoru pro deník Bild tvrdí, že lockdown ztratil účinnost.
Česká republika je od října minulého roku v nouzovém stavu. Názor na komedii posledních týdnů, kdy vláda žádala poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o dva týdny, aby konečně po roce předložila návrh pandemického zákona, si udělejte sami. Závěr – pandemický zákon byl schválen, nouzový stav po překroucení ústavy bude platit dal.
Vláda – vládnout – nést zodpovědnost – mimo jiné za zdraví obyvatelstva?
Česká vláda není schopná stanovit žádnou, alespoň střednědobou koncepci, jak ochránit nejrizikovější skupiny obyvatel a zajistit nutnou lékařskou péči pro postižené Covid-19. Místo toho se během víkendu dovídáme z příspěvku jednotlivých členů vlády na sociálních sítích, na co se máme od pondělka připravit. V pondělí pak bývá všechno jinak, nebo úplně jinak.
Vláda v pondělí projedná návrh, podle kterého by firmy s více než 250 zaměstnanci od 5. března musely povinně testovat. V pořadu Partie Terezie Tománkové na stanici CNN Prima News to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Firmám, které nebudou po zavedení povinnosti testovat, by mohla hrozit pokuta až 500 tisíc korun, uvedl premiér. Pro firmy s 50 až 250 pracovníky má povinnost platit od 12. března, uvedla večer Česká televize.
Takže tady máme na závěr už dvě, dost znepokojivá sdělení:
– podnikatelé (snad jenom vy, z větší části ze sektoru služeb), nepočítejte s tím, že vám bude od května kompenzováno to, že vám někdo podnikat zakázal
– firmy převezmou rozhodnutím vlády odpovědnost za něco, v čem vláda sama naprosto selhala
Jak může vláda bez jakékoli osvěty a podpory chtít po firmách, aby během pěti dnů samy začaly s testováním všech svých zaměstnanců, když to vláda přes všechny proklamace sama nedokázala ani ve školách? Kolik firem má vůbec zkušenost s tím, kde testy s potřebnou certifikací nakoupit a jak je v praxi použít? Nebylo by lepší, kdyby stát, místo výhružek obrovskými pokutami, konečně začal plnit svou roli alespoň v osvětě, informovanosti a zlepšení komunikace nejen s podnikateli a firmami, ale se všemi občany, když už postupně selhává postupně téměř ve všem?
Jsem si vědom, že sepsáním těchto několika řádků riskuji, že budu tak jako mnoho jiných označen za toho, kdo podceňuje a bagatelizuje současnou rozhodně nejednoduchou epidemiologickou situaci. Ti, co mě znají, si názor udělají sami, ostatní mi snad budou věřit, že tomu tak není.
Nicméně lpět na něčem, co dlouhé měsíce evidentně nefunguje, a ještě to zpřísňovat, svědčí o zoufalé bezradnosti administrativy tohoto státu.
Václav Jízdný
Předseda představenstva ALFUN a.s.
